Čapek: R.U.R. (1920)

1. část

Zasazení výňatku do kontextu díla

Předehra:

Při úvodním dějství připluje na ostrov, kde se vyrábějí roboti, krásná Helena Gloryová, dcera prezidenta. Jejím cílem je prosadit rovnoprávnost robotů s lidmi. Zjišťuje proto z vyprávění Domina, jak vlastně došlo ke vzniku robotů:

Starý pan Rossum objevil umělou látku podobnou protoplazmě a snažil se z ní postavit psa. Ten žil pouze 4 dny. Rossum to ale neřešil a rozhodl se pokračovat vývojem umělého člověka, identického s námi. Umělý člověk se mu povedl, ale žil jen 3 týdny. Poté přišel mladý Rossum, vystudovaný inženýr, synovec starého Rossuma. Ten se rozhodl využít potenciál protoplasmy jinak. Zavřel svého otce do laboratoře (kterého tam později našil mrtvého) a začal zjednodušovat člověka natolik, aby byl vhodný jen k manuální práci. To se mu podařilo a rozjel s tím sériovou výrobu. Tak vznikli roboti.

Všech 6 mužů žijících na ostrově považuje Heleniny názory za směšné. Vždyť přece roboti nemají cit. Přesto se jim všem Helena líbí. Štěstí se usměje na Harryho Domina, ředitele továrny, který si Helenu bere za ženu.

1. akt (+10 let)

Domin a Helena vzpomínají na to, co se za deset let jejich manželství událo. K výročí svatby dostává Helena dělovou loď kvůli probíhajícím vzpourám robotů, o kterých toho moc neví. Je jí tedy dr. Gallem a Alquistem vysvětleno, že se přestávají rodit děti a že situace není moc dobrá. Naštvaná Helena pak tajně spálí popis výroby robotů od starého Rossuma.

Po dlouhé době, kdy na ostrov nedorazila žádná loď, jedna konečně dorazí. Nejsou na ní však lidé, ale jenom roboti. 8 obyvatel ostrova si uvědomí, že jsou posledními lidmi na Zemi.

2. akt:

Helena přizná, že spálila materiály starého Rossuma, které by jim pravděpodobně umožnili vykoupit se. Jediné, co malé skupince lidí zbývá, je bránit se. Zapojí tedy do továrního oplocení elektřinu. Mnoho jich zničí, ale oproti hordám, které se valí, to není nic. Busman se snaží situaci vyřešit pomocí peněz a jde robotům nabídnout vše co je v továrně, je však naneštěstí zabit elektrickým proudem v bráně.

Zbývající hrstka lidí se rozptýlí po celé továrně. Když se robotům podaří dostat se přes plot, jsou všichni až na Alquista zabiti. Jeho zabít nechtějí, protože vědí, že pracuje rukama jako oni.

3. akt

Alquist se snaží přijít na to, jakým způsobem vyráběl Rossum roboty. Ti se totiž postupně opotřebovávají a stále jich ubývá. Jelikož ale není vědec, na nic nepřichází. Roboti ho dokonce přesvědčí, ať na nich provádí pitvy, ale stejně nic.

Jednou chce pitvat robotku, ale jiný robot se nabízí místo ní. Nechce, aby zahynula. Stejně je to i naopak. Alquist se podivuje nad tímto chováním a uvědomí si, že to je láska. Nechá je proto oba jít, aby jako Adam a Eva zachovali inteligentní život.

Téma a motiv

lidská chtivost, roboti, nebezpečí vzpoury techniky
bibličtí Adam a Eva, práce, zjednodušení, zánik a nový začátek

Časoprostor

na ostrově s továrnou na roboty
(1932 - rok vynálezu prvního umělého stvoření nestarším Rossumem) - cca 1960

Kompoziční výstavba

vstupní komedie (předehra) a tři dějství
chronologická

Literární druh a žánr

Antiutopie
- Neideální společnost se zásadními nedostatky často vedoucí sama sebe ke zkáze. Časté utlačování politickým systémem. Opak utopie (nedosažitelné ideální společnosti). Může varovat před potenciálními hrozbami. Může se řadit jako podžánr sci-fi.
Sci-fi
- Žánr počítající s existencí nějakých spekulativních jevů nebo technologií. Až na drobnou změnu (která může být zásadní) se drží reality. Děj často zasazen do budoucnosti či do vesmíru.
Drama – tvořeno pomocí dialogů a monologů. Aristoteles pro něj stanovil zásadu tří jednot (místa, času, děje). Podle Freytaga se divadelní drama skládá z expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofy.

forma: drama

2. část

Vypravěč, lyrický subjekt

není

Postava

Harry Domin - 38 let, vysoký, oholený
- dobromyslný ředitel firmy, který chce z lidí udělat pány, aby nemuseli pracovat
- centrální ředitel RUR. Zamiluje se do Heleny a vezme si ji. I přes její přemlouvání stále provozuje továrnu na roboty.
Helena - elegantní, krásná, citlivá
- dcera prezidenta, která zavítá do RUR. Zajímá se o výrobu robotů a zamilují se do ní všichni pánové, které během své návštěvy v RUR potká. Nechá se přemluvit a vezme si za muže Harryho Domina.
Alquist - starší stavitel, šéf staveb R.U.R., jediný pracuje ručně
- jako jediný člověk přežije povstání robotů a roboty je donucen vymyslet recept na výrobu nových robotů.
dr. Gall - drobý, živý, snědý, s černým knírem
- přednosta fyziologického a výzkumného oddělení
- vědec, který má na starosti vývoj robotů. Na základě přání Heleny nechá vyrábět roboty schopné normálního myšlení.
Nána – chůva Heleny. Nesouhlasí s výrobou robotů.
Robotka Helena a robot Primus – první roboti, kteří byli schopní lidského cítění a pravděpodobně i rozmnožování. Jeden za druhého by položili život.
Fabry - inženýr, generální technický ředitel R.U.R.
Hallemeier - ohromný, hřmotný, zrzek, přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů
Busman - generální komerční ředitel, tlustý, plešatý krátkozraký žid
Roboti - v předehře oblečeni jako lidé. Jsou úsečni v pohybech i výslovnosti, bezvýrazných tváří, upřeného pohledu. Ve vlastní hře mají plátěné blůzy v pasu stažené řemenem a na prsou mosazné číslo.

Vyprávěcí způsoby a typy promluv

monology (hlavně Alquist ve 3. jednání), dialogy
přímé řeči, scénické poznámky

Veršová výstavba

není

3. část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

Většina textu v dramatu je spisovná, lidská chůva Nána hovoří dost nespisovně. Větné celky jsou spíše kratší a jednoduší (dynamičnost děje). Roboti se vyjadřují stručnými výstižnými větami.

Roboti jsou v celém dramatu psáni s velkým písmenem, asi pro zdůraznění.

Helena pravděpodobně ráčkuje: „To je hrrozné.“

Slovo robot:

Nejdůležitější věc, kterou dílo způsobilo, je rozšíření slova robot mezi národy a jazyky. Karel Čapek však sám řekl, že slovo nevymyslel sám, on že chtěl použít slovo laboři, to se mu však nelíbilo a jeho bratr Josef Čapek mu poradil roboty. Od něj tedy slovo pochází.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

Kontext autorovy tvorby

Karel Čapek (CZ)

Narodil se 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích do rodiny doktora. Roku 1915 dokončil studium na FF UK a pokračoval dále se studiem filozofie v Paříži a Berlíně.
Kvůli nemoci nemusel bojovat v první světové válce a působil jako novinář (Národní listy, Lidové noviny). V letech 1921 - 1923 byl dramaturgem a režisérem ve Vinohradském divadle. Od roku 1925 byl předsedou Československého PEN klubu. V roce 1935 si vzal Olgou Scheinpflugovou.

Mnichovská dohoda pro něj znamenala zánik jeho světa, po šoku se snažil o sjednocování národa, který zahraniční politika rozdělovala. V té době se k nastalé situaci vyjádřil slovy: „Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal...“ Často tak sklízel kritiku, dostával výhružné dopisy nebo mu vytloukali okna u jeho domu. Zemřel 25. prosince 1938 na plicní otok v Praze ve věku 48 let. Pohřben byl na vinohradském hřbitově.

(je po něm pojmenován expres ČD jezdíci na trase Mnichov-Praha a zpět).

Ve svém díle je Čapek charakteristický využíváním několikanásobných větných členů, dlouhých souvětí. Měl bohatou slovní zásobu. Jeho dílo dělíme na část zabývající se vnitřním životem jedince např. Hordubal, Boží muka) a utopickou část (např. RUR, Válka s mloky, Továrna na absolutno), ve které se obával, že dojde ke zneužití techniky.

K. Čapek a antiutopické sci-fi:

Mnoho děl Karla Čapka je antiutopická sci-fi. Například Krakatit (Objevena velmi silná a nebezpečná výbušnina Krakatit. Je ukraden její vzorec a zkoumána ve vojenských laboratořích, které kvůli nestabilitě výbušniny vybuchnou) nebo Továrna na absolutno (Vynalezen motor rozkládající hmotu. Jako vedlejší efekt vzniká Absolutno, které působí na lidi kolem. Karburátor se velmi rozšíří, zvýší produkci a poblázní lidi okolo. Vznikne z toho náboženská válka.).

Díla

R.U.R.
Továrna na absolutno
Dášenka čili život štěněte
Krakatit
Věc Makropulos
Hovory s TGM
...

Literární / obecně kulturní kontext

Demokratický proud

metoda střihu a reportáže – snaha bezprostředně zachytit skutečnost
metoda vnitřního monologu – vyjádření vnitřních pohnutek hrdiny
pragmatismus - pojem pravda, užitečnost, hodnota, úspěšnost;
- pravdivé je to, co má praktické důsledky
- kritériem pravdy je zkušenost
- pravda je relativní – subjektivita lidského poznání
psychika lidí

Josef Čapek - Básně z koncentračního tábora, Ze života hmyzu (společně s Karlem Čapkem)
- autor slova robot
Karel Poláček - Bylo nás pět
Eduard Bass - Cirkus Humberto, Klapzubova jedenáctka

Žánr science fiction (sci-fi) se stal ve 20. století velmi oblíbený. Vychází z poznatků moderní vědy a techniky. Od reálného světa se může lišit pouze drobnou změnou. Například může počítat s tím, že existuje umělá inteligence. V dnešní době již oblíbenost sci-fi poklesla. Na její místo se dostalo hlavně fantasy.
Sci-fi si můžeme dále rozdělit na určité celky, které se od sebe postupně oddělily. Těch je mnoho, za zmínku stojí například kyberpunk (existence virtuální reality; počítače), alternativní historie a space opera.

Srovnání s jinými sci-fi autory

Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita
Isaac Asimov - Já, robot
John Wyndham – Den trifidů
- Lidstvo vyvine umělou rostlinu pro pěstování oleje. Rostlina vykazuje určité známky inteligence a má jedovaté žahadlo. Jednoho dne většina lidí na planetě oslepne kvůli kometě a trifidi začnou decimovat lidstvo.
George Orwell - 1984, Farma zvířat

11 - R.U.R