Orwell: 1984 (1949)
1. část
Zasazení výňatku do kontextu díla
Dílo se odehrává v Londýně, který spadá pod Oceánii. Svět je tehdy rozdělen na pouhé tři oblasti, Oceánie, Eurasie a Eastanasie, které spolu neustále válčí.
V Oceánii je tvrdý režim zvaný Angsoc (dříve Anglický socialismus). Státu vládne Strana, jejíž hlavním členem je tzv. Velký Bratr, kterého musí všichni bezpodmínečně milovat a uctívat. Dosahuje toho pomocí čtyř hlavních ministerstev – Ministerstva lásky, Ministerstva pravdy, Ministerstva míru a Ministerstva hojnosti. Dalším donucovacím prostředkem je udavačství. Už děti jsou Stranou učeny, aby hlásily cokoliv podezřelého. Často se tak stává, že jsou rodiče udáni vlastními dětmi. Toto ale nestačí, proto jsou v každém obydlí obrazovky s integrovanými mikrofony a kamerami. Ty slouží Ideopolicii v hledání vzpurných lidí. Pokud je už někdo nalezen, je vaporizován – vymazán z historie i reálného světa.
Strana má i přes svá opatření mnoho odpůrců, mezi něž patří i Winston Smith, hlavní postava celého příběhu. Winston pracuje na Ministerstvu lásky a je součástí Vnější Strany – střední třídy. Přepisuje staré novinové články tak aby odpovídaly současné politice Strany. Winston nemá Stranu rád, ale většinou stejně neví, co by mohl dělat. Jednou si však v prolétském starožitnictví koupí sešit a tužku. Doma si najde místo, kam obrazovka nevidí a píše si deník.
V práci si podle výrazu a chování domyslí, že O’Brian, jeden z výše postavených členů Strany, také s režimem nesouhlasí. Začne ho proto považovat za přítele. Ve své neopatrnosti pokračuje tím, že zajde do prolétské hospody ptát se lidí, jaké to bylo před Revolucí. Moc se toho však nedozví.
Jednoho dne mu soudružka z jiného oddělení (Julie), kterou podezírá ze šmírování, sdělí, že ho miluje. Winston zjistí, že je také proti Straně. Začnou se spolu scházet a pronajmou si pokoj ve starožitnictví. Myslí si, že tam na ně Strana nemůže.
Společně s Julií se dohodnou, že zkusí společně navštívit O’Briana. Ten je vyslechne a slíbí jim předání Goldsteinovi knihy o historii Strany. Bohužel jsou pak jednoho dne během čtení knihy ve starožitnictví zatčeni a odvlečeni do cel na Ministerstvo lásky.
Tam jsou rozděleni. Winstona přivítá O’Brian. Snaží se ho pomocí mučení naučit ovládat doublethink – způsob přemýšlení, kdy člověk věří dvěma protichůdným věcem zároveň. To se mu podaří, Winston však stále není zlomen. Během ‚výuky‘ se může Winston ptán na cokoliv. Zjistí tak například, že bratrstvo (odpor) nikdy neexistovalo a že je to jen další nástroj na odchytávání nepřizpůsobivých. V noci jednou Winston mluví ze spaní o své lásce k Julii. Je proto okamžitě odveden do místnosti 101. Místnosti, která působí nejstrašidelněji z celého ministerstva. Tam je proti Winstonovi využita jeho nenávist ke krysám. Winston ječí, ať to nedělají jemu ale Julii. Je tím definitivně zlomen. Přestává Julii milovat.
Poté je Winston propuštěn. Je to ale jiný člověk. Už je mu všechno jedno. Potká se i s Julií a zjistí, že ona cítí to samé. Po nějaké době je Winston vaporizován (zastřelen) v přesvědčení, že miluje Velkého Bratra.
Téma a motiv
- vztah Winstona a Julie, sledování celé společnosti, náprava špatných a jejich likvidace
- totalitní režim, politika
Časoprostor
Oceánie, Londýn
Kompoziční výstavba
- chronologická
- 3 části
- seznamování se s režimem
- vztah Winstona a Julie
- na ministerstvu lásky
- na konci přiložen dodatek definující řeč „Newspeak“
Literární druh a žánr
- Antiutopie
- Neideální společnost se zásadními nedostatky často vedoucí sama sebe ke zkáze. Časté utlačování politickým systémem. Opak utopie (nedosažitelné ideální společnosti). Může varovat před potenciálními hrozbami. Může se řadit jako podžánr sci-fi.
- Sci-fi
- Žánr počítající s existencí nějakých spekulativních jevů nebo technologií. Až na drobnou změnu (která může být zásadní) se drží reality. Děj často zasazen do budoucnosti či do vesmíru.
- Román – prozaický epický literární žánr a smyšlené vyprávění. Rozsahově je delší než povídka nebo novela a celkově zachycuje více postav. Má více dějových odboček.
forma: próza
2. část
Vypravěč, lyrický subjekt
erforma, vypravěč sledující Winstona
Postava
- Winston Smith
- úředník na Ministerstvu pravdy. Upravuje staré dokumenty tak, aby odpovídaly současné propagandě. Ze začátku je ovlivněn režimem, věří, že jinak by to ani nešlo. Později však změní názor a začne systém nenávidět. Spáchá ideozločin. Je za to mučen. Je vytrvalý a tvrdohlavý, ale nakonec ho stejně přemůžou a zlomí, takže začne milovat Velkého Bratra.
- Je tvrdohlavý, opatrný a svobodomyslný.
- Julie
- Winstonova milenka. Také svobodomyslná, vzpurná. Své protirežimní aktivity maskuje přehnanou stranickou aktivitou. Pracuje na Ministerstvu pravdy v oddělení literatury. Podobně jako Winston je převychována.
- O’Brian
- chytrý lstivý člen vnitřní strany, pracuje na Ministerstvu pravdy. Winston si ze začátku myslí, že se stranou tajně nesouhlasí. To však není pravda, jen to na něj hraje, O’Brian je totiž agentem Ideopolicie.
- Syme
- přítel Winstona
- tvoří nové slovníky newspeaku
- soused Parsons
Vyprávěcí způsoby a typy promluv
- dialogy
- přímé řeči, pásmo vypravěče
Veršová výstavba
není
3. část
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
Orwell ve svém díle velmi originálně přichází s myšlenkou, že když se lidem omezí slovní zásoba, tak nebudou schopni ani myslet mimo rámec onoho jazyka. To dává za vznik Newspeaku, jazyku vycházejícím z angličtiny. Orwell však Newspeak ve svém díle používá velmi zřídka a převážně pro heslovité slogany.
S oblibou také jako Strana opakuje protichůdná hesla. Např. „Válka je mír“ nebo „Svoboda je otroctví“ nebo „Nevědomost je síla".
Jsou využívány také rozdílné jazykové prostředky pro různé společenské třídy. Proléti hovoří nespisovně, atd.
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku
Kontext autorovy tvorby
George Orwell (UK), vlastním jménem Eric Arthur Blair, se narodil 25. června 1903 v Indii. Ve svém jednom roce ho matka odvezla do Anglie, do Oxfordshiru.
Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Jelikož neměl peníze na univerzitu, začal v roce 1922 pracovat pro Indickou imperiální policii v tehdejší Barmě (→ Barmské dny). V roce 1927 odtamtud znechucen odchází zpět do Anglie, cítí spoluvinu za koloniální útlak. Nějakou dobu žije jako tulák (Na dně v Paříži a Londýně), píše eseje a pracuje jako novinář. Zapojí se také do španělské občanské války, odkud si odnese další zkušenosti pro svoji tvorbu (Hold Katalánsku). Druhé světové války se neúčastní kvůli své tuberkulóze, spolupracuje však s BBC a svými komentáři přispívá do mnohých novin. Těsně před svou smrtí napíše své dva nejznámější romány, Farmu zvířat a 1984. Umírá ve věku 46 let na tuberkulózu.
- díla
- Barmské dny
- Na dně v Paříži a Londýně
- Hold Katalánsku
- Farma zvířat
- Barmské dny
- 1984 (Nineteen Eighty-Four)
Literární / obecně kulturní kontext
Orwell a antiutopie
Orwell měl k antiutopii vcelku blízko, protože preferoval spíše socialistickou demokracii a kapitalismus se mu moc nelíbil. Chtěl proto něco změnit. Bál se však, aby změna nedopadla katastroficky proto ve svých dílech Farma zvířat a 1984 upozorňuje na nevhodné možnosti vývoje společnosti.
Srovnání s jinými autory
- Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita
- Isaac Asimov - Já, robot
- John Wyndham – Den trifidů
- Lidstvo vyvine umělou rostlinu pro pěstování oleje. Rostlina vykazuje určité známky inteligence a má jedovaté žahadlo. Jednoho dne většina lidí na planetě oslepne kvůli kometě a trifidi začnou decimovat lidstvo.
- Karel Čapek – Válka s Mloky
- V Tichomoří jsou nalezeni inteligentní mloci, kteří jsou vhodní na podvodní práce. Lidstvo je začne intenzivně využívat jako levnou pracovní sílu. Mloci se však přemnoží a začnou se bouřit. Potápí do moře pevninu a tím ohrožují lidstvo.