Styron: Sophiina volba

1. část

Zasazení výňatku do kontextu díla

Stingova dějová linie 1947

Stingo je propuštěn z nakladatelství McGraw-Hill a přestěhuje se do Růžového paláce kvůli snížení nákladů. Finančně mu k tomu pomůže dědictví po babičce z prodeje jejího černého otroka. V Růžovém paláci se Stingo seznamuje s Nathanem a Sophií, které poprvé uvidí během jejich krize. Vyvine se z nich však příjemný pár. Stingo Sophii tajně miluje, ale ta má již Nathana. Z trojice se stanou báječní přátelé, tráví spolu spoustu času. Sophie Stingovi vypráví o jejím životě během války. Klid narušují jen Nathanovy záchvaty zuřivosti. Stingo po seznámení s Larrym, Nathanovým bratrem, zjistí, že Nathan je šílenec, který se za doktora biologie jen vydává. Bere drogy a při posledním a nejhorším záchvatu projevuje vražedné sklony. Sophie a Stingo proto ujíždí vlakem na jih, na burákovou farmu. Během noci se spolu v hotelu vyspí, ráno po probuzení je však Stingo sám. Dojde mu, že se Sophie vrátila za Nathanem. Když přijede později zpět do Brooklynu, zjistí, že se stalo to nejhorší. Sophie a Nathan se spolu otrávili.

Sophiina dějová linie během války

Sophie vyrůstala v Krakově. Její otec byl antisemitský profesor Zbygniew Biegansky. Zemřel během prvních dnů okupace. Stejně tak její manžel. Se dvěma dětmi, Evou a Janem, pak žila spolu s aktivní členkou odboje. Jednoho dne převážela ilegálně maso svojí nemocné matce (všechno maso muselo jít vojákům), když byl v tramvaji, kde jela, proveden zátah na židy. Její drobný přečin nakonec vedl k tomu, že byla poslána spolu se svými dětmi do Osvětimi. Kvůli tomu, že nebyla židovka, nebyl přesun zas tak tragický. Po příjezdu ale přišla opravdová tragédie. Německý lékař provádějící selekci jí dal na výběr, že má vybrat jedno dítě, které se zachrání. Jinak jdou na smrt obě. Sophie impulzivně zachránila Jana. Byla od něj však téměř okamžitě oddělena. V táboře se dostala k písařům. Když zjistili, že umí plynně německy a že umí psát těsnopisem, tak jí poslali jako asistentku veliteli tábora, Rudolfu Hössovi. Tam se o ni starali víceméně lépe než kdekoliv jinde. Stejně se jí tam ale dostalo pohlavního zneužívání od jedné lesby. Když zjistí, že má Hösse opustit tábor, rozhodne se, že se ho pokusí svést, aby pomohla sobě i svému synovi. To se však nezdaří, Hösse ji nakonec slíbí pouze návštěvu jejího syna, ale k tomu nakonec nikdy nedojde. Kvůli tomu, že jí prokoukl, se pak Sophie vrací zpět do tábora k písařům v posledních měsících mezi úplně normální vězně. Celkem v koncentračním táboře stráví 20 měsíců. Svého syna již nikdy neviděla.

Sophiiny volby

Název díla upozorňuje na Sophiiny volby vedoucí k tragédii. Chronologicky mezi ně patří:

  1. Rozhodnutí o tom, které z dětí zůstane žít.
  2. Rozhodnutí svést velitele koncentračního tábora Rudolfa Hösse.
  3. Rozhodnutí vrátit se zpět za Nathanem.

Téma a motiv

Hlavní téma: těžké volby, tvrdá realita koncentračních táborů Vedlejší téma: vztah Nathana, Sophie a Stinga

Časoprostor

dvě hlavní dějové linie – doba války v Polsku a po válce v okolí New Yorku v roce 1947

Kompoziční výstavba

16 kapitol chronologická a retrospektivní

Literární druh a žánr

Jedná se o rozsáhlý psychologický román reagující na nechutnosti 2. světové války a tematiku koncentračních táborů. Objevují se zde hodně autobiografické prvky. (Stingo = Styron)

2. část

Vypravěč, lyrický subjekt

ich-forma Stingo

Postava

  • Sophie
    • Krásná přitažlivá Polka s árijskými rysy. Miluje klasickou hudbu a Nathana. Myšlenky jí často kazí vzpomínky na minulost – na Osvětim, na její děti. Přesto se snaží užívat si života, nežít zbytečně.
    • Nathana potkává, když zkolabuje kvůli nedostatku železa v jedné knihovně. On jí pomůže, sežene ji pomoc, finančně ji zajišťuje. Stinga má také ráda, ale nemiluje ho.
  • Nathan
    • Člověk mnoha tváří. Běžně se chová jako vystudovaný učenec a vědec, kterým však není. Má ale psychické problémy – schizofrenii, kterou navíc zhoršuje jeho užívání drog, takže ho provázejí záchvaty vzteku, při kterých se stává dost nebezpečným.
    • Miluje Sophii, stejně jako ona i vážnou hudbu. Umí se Stingem vést věcnou konverzaci ke všem možným tématům a má konstruktivní poznámky k jeho psané knize.
  • Stingo
    • Vypravěč celého příběhu, tajně miluje Sophii. Projevují se v něm významně vlastnosti autora knihy (autobiografické prvky).
  • Rudolf Hösse
    • Velitel koncentračního tábora, pravděpodobně vychází z reálné postavy (Rudolf Franz Höss).
  • Larry
    • Bratr Nathana, informuje Stinga o jeho problémech. Pomůže vyléčit Sophii.

Vyprávěcí způsoby a typy promluv

Veršová výstavba

3. část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

Román je psán ich-formou, příběh se odvíjí v několika dějových liniích najednou. Děj roku 1947 je vyprávěn chronologicky, vyprávění Sophie je ale retrospektivní a na přeskáčku. Občas se také vyskytují úseky směřované přímo čtenáři. Ve velké míře se v knize vyskytuje přímá řeč, hovorový jazyk a i mnoho vulgarismů. Občas jsou do děje vkládány dopisy, občas se vyskytují v ději otevřeně erotické pasáže. Je zde mnoho německých slov, často celé věty, které někdy jsou a někdy nejsou následně přeloženy. Na začátku knihy jsou patrné chyby v Sophiině řeči (angličtině), ale s rozvíjením příběhu to mizí. Autor také v díle hodně pracuje se lží – Sophiina historie je jimi obzvláště propletená, ale postupně je vyjevováno čím dál tím více pravdy.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

Kontext autorovy tvorby

William Clark Styron Jr. se narodil ve Virginii v roce 1925 v rodině zásaditého jižana a námořního inženýra. Jeho babička si pamatovala vlastní otroky. Matka byla seveřanka a zdědil po ní lásku ke klasické hudbě. Zemřela v jeho 13 letech, což Styron nesl jen velmi těžce. V roce 1942 vstoupil na presbyteriánskou Davidson College, o rok později přešel na Dukeovu univerzitu. Vzhledem k probíhající válce tam prodělal válečný výcvik u jednotky námořní pěchoty a byl následně vyslán do války. Do přímé akce se však kvůli svému věku nedostal. Univerzitu dokončil v roce 1947. Po válce žil 3 roky v New Yorku, kde pracoval v nakladatelství McGraw-Hill a účastnil se semináře pro tvůrčí psaní. Již brzy se ale od běžných zaměstnání odpoutal a začal se věnovat plně psaní knih. V 50. letech se vydal Styron do Evropy, kde v Paříži spoluzakládal časopis The Paris Review. V Paříži potkal svou ženu, spisovatelku Rosy Bergunderovou, s níž měl čtyři děti. V roce 1985 se nervově zhroutil a začal se léčit z depresí. Zemřel v roce 2006 ve věku 81 let.

Díla

Každý román Williama Styrona je bolestnou sondou do hlubin lidské duše. Autor zde hledá odpovědi na otázky holocaustu, otrokářství, kritizuje zde války nebo náboženský fanatismus. Svoji prvnotinu napsal v roce 1951 – Ulehni v temnotách. Námětem k napsání tohoto románu byl novinový článek o dívce, kterou znával a která spáchala sebevraždu. Díky úspěchu této knihy mohl opustit klasické povolání a věnovat se čistě spisovatelské kariéře. V roce 1967 napsal román Doznání Nata Turnera o vzpouře otroků a jako první nečernošský spisovatel popisuje pohnutky, které vedly k povstání v roce 1831. Za tento román dostal Pulitzerovu cenu. Po napsání Sophiiny volby si dal tvůrčí pauzu a v devadesátých letech napsal svá poslední díla – Viditelná temnota a Ráno na pobřeží, kde se zabývá sebou samým – depresí a svým mládím.

Literární / obecně kulturní kontext

Reakce světové litaratury na 2. sv. válku

  • Joseph Heller
    • Hlava XXII
      • válečný satirický román
  • Exupéry
    • Válečný pilot
    • Malý princ
  • Alberto Moravia
    • Horalka
      • román s prvky existencionalismu

Stručná charakteristika období

2. světová válka (1938 - 1945) začala invazí Němců do Polska. Stály proti sobě dvě strany – Osa (Německo, Itálie, Japonsko,…) a Spojenci (USA, Sovětský svaz, Velká Británie,…). Osa ze začátku téměř vytlačila Spojence z Evropy, ale poté se situace obrátila. Spojenci postupně zatlačovali Osu až ke svým zdrojům a tak v roce 1945 válku zdárně ukončili. Byla to pravděpodobně největší válka v historii lidstva. Po válce se svět vzpamatoval z uplynulých hrůz a lidé se uchylovali k radikálnějším politickým stranám a názorům. Nejen díky tomu se například do Československa dostal socialismus.

Válečná literatura

Velký rozvoj chvíli po druhé světové válce, když se lidé vzpamatovávají z předchozích hrůz a dozvídají se o koncentračních táborech. Autoři se snaží buď dokumentovat reálné události, nebo satiricky líčit válečnou absurditu anebo líčí hrdinství vojáků, kteří bojovali za svobodu.

Srovnání s jinými autory

  • Joseph Heller - Hlava XXII
  • Deník Anny Frankové
  • Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
    • Arnošt Lustig v novele reaguje na skutečnou událost z druhé světové války, kdy pod záminkou svobody vymáhá německá říše finanční obnosy od židovských zbohatlíků. Vypráví příběh Kateřiny, která se při cestě do sprch vzbouří a zabije dozorce.
  • Deník Anny Frankové
    • Opravdový deník dokumentující zážitky mladé dívky během skrývání před nacisty.
  • Alberto Moravia - Horalka
    • román líčí osudy žen Cesiry a její dcery Rossety, za války měly krámek, ale před válkou utíkají na venkov, potkávají dobré lidi, kteří jim pomáhají, ale také zažívají hrůza spojené s válkou /drancování, znásilnění/ - uk. Antologie str.80 román byl dvakrát zfilmován, mezi oběma filmy bylo třicet let, v obou filmech hrála Sophia Lorenová - nejprve dceru, pak matku.
    • Římanka

results matching ""

    No results matching ""